| |
|
Historie
Nejstarší známé a zdokumentované stavby ze slámy evropského typu (úmyslně
pomíjím Afriku,Austrálii, Jižní Ameriku a Asii) pocházejí z Nebrasky z
let 1886-87, kdy tu byla postavena škola o jedné místnosti. Existují zde
domy ze slámy dodnes funkční ve stáří okolo 100let. Tím je zodpovězena
otázka po možné životnosti stavby.
V odpovědi na téma "životnost stavby" jsou zároveň zakódované
i ostatní otázky. Jde tedy o správnou technologii stavění a pozoruhodné
je také široké spektrum typů objektů počínaje bizarními zahradními stavbami
(Francie), přes rodinné domy (Kanada, Nové Skotsko, Montana) i takové,
které nejsou na první pohled nijak odlišné od klasických (Wyoming, Kalifornie,
Ural a Moldavsko) až po kostel nebo muzeum (Nebraska) postavené roku 1928
v honosném koloniálním historizujícím stylu, těžko identifikovatelném
jako slaměná stavba.
Důvodem, proč se začala technologie „stavění ze slámy“ v Nebrasce používat,
byl lokální nedostatek dřeva a jiných stavebních materiálů, neboť stavění
z drnů, do té doby zde běžné, představovalo značnou devastaci lučních
porostů. Rozšíření parního stroje s sebou přineslo možnost stlačit seno
nebo slámu do kubického tvaru svázaného provázkem nebo drátem. Od této
technologie byl jen krok k použití balíků slámy jako stavebního materiálu.
Realizace v Čechách
Co je možné jinde, nemusí fungovat v našich podmínkách. Proto je dobré
uvést příklady od nás a doplnit je o zkušenosti získané v našich podmínkách.
Před dvěma lety jsme realizovali první pokus při stavbě skleníku. Slaměnou
stěnu jsem použil jako bariéru ze severní strany v podmínkách se silnými
severozápadními větry. Nejnáročnější fází stavby je omítání. Podobné stavby
je lépe realizovat v letních měsících, protože když vás náhodou zaskočí
první mrazy již koncem října, jako tomu bylo vtehdy, nedostatečně vyschlou
omítku mráz roztrhá a na jaře se musí procedura opakovat, protože omítka
začne pozvolna opadávat. Pokud nemáte dostatek plev do omítky (bez nich
se omítka potrhává drobnými prasklinami), je možné je nahradit koňskými
koblížky nebo kravinci. Vzniklá hmota je neuvěřitelně pevná a přitom elastická.
Tuto technologii jsme vyzkoušeli na sympoziu v Libčevsi. Potvrdila se
tím svědectví pamětníků, že ještě před sedmdesáti lety se k omítání podobná
směs na českém venkově běžně používala. Uvědomil jsem si to u starého
domku z vepřovic, kde původní omítku pracně nahradili vápenocementovou.
Výsledkem bylo odlupování a praskání dvou vzájemně nespolupracujících
materiálů - elastické vepřovice a tvrdé omítky. Dalšími započatými stavbami
je domek v Ledenicích, kde se sláma použila jako výplňové hrázděné zdivo
do trámové konstrukce a vestavba do stodoly v Židovicích, která se je
pokusem o využití stodol. Jedná se o stavby charakteristické a často dominantní
pro venkovskou atmosféru, ale často jim chybí náplň a využití.
|
|
hledání 
kontakty
